Sůl. Špetku sem, špetku tam. Známe to při vaření asi všichni. Jakoby kouzelným proutkem vytvoří z dříve neochuceného jídla výborný pokrm, vylepší jeho chuť. Ale jako všechno, i ona má svou druhou stranu mince. A v tomto případě poměrně ″temnou“, o které bychom si rozhodně měli povědět něco více.
Kuchyňská sůl je vlastně chemická sloučenina sodíku a chloru (tedy NaCl). Obě tyto minerální látky jsou nezbytnou součástí naší výživy. Spolu s dalšími minerálními a stopovými prvky se podílejí na udržování osmotického tlaku tekutin v těle, výši krevního tlaku nebo redukci acidobazické rovnováhy (tedy dynamické rovnováhy mezi kyselými a zásaditými látkami uvnitř organismu, mezi jejich tvorbou a vylučováním). Jsou také nezbytné pro správnou funkci nervů, srdce, svalů, ale i pro vstřebávání různých látek ve střevech nebo ledvinách. A chlor samotný je ve formě kyseliny hlavní součástí žaludečních šťáv.
Ale i přesto, že je sodík důležitý pro naše tělo, je překročení doporučeného množství denní dávky dost nebezpečné. Právě překročení této meze, tedy nadbytek sodíku, našemu organismu škodí. Výzkumy bylo dokonce zjištěno, že příjem soli (a tím pádem i sodíku) je ve spoustě zemích mnohem vyšší než vlastně odpovídá potřebám našeho organismu (a je dokonce dvakrát až třikrát vyšší než by měl být!). Doporučený příjem sodíku je okolo 2g (což je zhruba 5g soli – tedy jedna čajová lžička). Ale skutečnost je taková, že příjem soli se často pohybuje v číslech 12-15g denně! Na jednu osobu. A to je opravdu o mnoho více než naše tělo potřebuje.
Díky nadbytku sodíku ve stravě vznikají rozličné zdravotní potíže. Podílí se na vzniku vysokého krevního tlaku (nebo-li hypertenze), který je potom rizikový při vzniku kardiovaskulárních a mozkových příhod a podílí se na poškození ledvin a cév. Jeho nadbytek také může vést ke vzniku otoků především na dolních končetinách, snižuje se pevnost a pružnost kůže a také se objevuje celulitida. Dalšími příznaky nadbytku sodíku mohou být třeba i bolesti hlavy.
Naopak nedostatek (který je sice velmi nepravděpodobný, ale také může nastat) způsobuje nechutenství, dehydrataci, křeče nebo nízký krevní tlak.
Skutečností je, že většinu soli přijímáme z průmyslově zpracovaných potravin, jen asi 15% je přidáváno do jídel během jejich přípravy a 10% je obsaženo v přírodních surovinách.
A ve kterých potravinách se tedy skrývá velké množství soli? Jsou to uzeniny, sýry, salátové dressingy, instantní polévky a omáčky, ryby a výrobky z nich, většina konzervovaných potravin, slané snacky (chipsy, křupky,...), různé kořenící směsi, paštiky, pečivo, sterilizovaná zelenina v nálevu... Její velké zastoupení je i v často diskutovaném glutamanu sodném (E621), který slouží jako dochucovadlo, látka zvýrazňující chuť a vůni.
Lidé zabývající se zdravým životním stylem, ti, kteří chtějí zhubnout nějaké to kilo, a dále lidé s vysokým krevním tlakem nebo srdečním či mozkovým onemocněním, by se určitě měli zamyslet nad příjmem soli v jejich stravě. Zpočátku to jistě nebude jednoduché, ale časem člověk zjistí, že díky snížení příjmu soli se zbaví i chuti na sladké. Ta bývá právě často způsobena konzumací jídel s velkým obsahem sodíku, která člověku neposkytnou kvalitní a potřebné živiny, tedy jsou nutričně chudá a nevyvážená. A nakonec se vytvoří chutě zcela opačné – na sladkou tečku, dezert.
Jak tedy začít? Rozhodně je nejlepší variantou zcela vyřadit polotovary a instantní jídla, připravovat si vše po domácku a tím pádem mít přehled o tom, kolik tam čeho dám. Omezit solení jídel a tím především takové to dosolování jídel přímo na talíři. Pro někoho se to může zdát až nemožné, ale jako se vším, je to v hlavě a jde o zvyk. A pokud se pokrmy dochutí jiným způsobem – čerstvými nebo sušenými bylinkami, česnekem, cibulí, kvalitním kořením – nakonec zjistíme, že jsou i mnohem chutnější. Navíc pomůžeme našemu tělu a celkově se budeme cítit lépe. Studiemi se dokonce zjistilo, že i kdyby se příjem soli snížil o pouhý jeden gram denně, způsobilo by to pokles krevního tlaku a díky tomu by se snížila kardiovaskulární onemocnění i úmrtnost.
Samozřejmě je to o vůli a motivaci, je důležité číst etikety na potravinách, více se zajímat o to, co konzumujeme. Ale pro své zdraví by to člověk měl být ochoten udělat.
Naše články slouží k informativním a vzdělávacím účelům, v žádném případě neslouží jako zdravotní rady. V případě nejasností v užívání doplňků stravy a suplementů nebo v případě radikální změny Vašich stravovacích návyků, se nejdříve poraďte s odborníkem na zdraví nebo kvalifikovaným nutričním poradcem.
