Většina z vás je již potkala na ulici, v obchodním domě, v kině nebo klidně i posilovně. Kluka, ale třeba i holku, který, nebo která, byl něčím odlišní od „běžné“ lidské populace. Viditelně velká ramena, obrovské paže, široká záda, úzký pas, široká stehna.
Ano, takto by se dal definovat sportovec „kulturista“. Co většině lidí v tu chvíli proběhne hlavou? Ten je obrovský, nechtěl bych od něj dostat ránu.., líbí se mi to vlastně? Asi ano, kdybych „sypal“ jak on, budu stejný. Mimo tyto první myšlenky, ať už obdivné nebo odsuzující, jsou další většinou naprosto nesmyslné. Takto přemýšlí o kulturistech většina lidí. Copak se ale za tou „obří“ horou svalů vlastně skrývá? Kde je ten hlavní důvod, proč člověk dokáže takto extrémně vypadat? Pokusím se vám odpovědět a vůbec přiblížit, jak těžké a naprosto vyčerpávající je dosáhnout cíle kulturisty a to od začátku přípravy, až po postavení se na soutěžní „prkna“.
Na konci článku se zkuste zamyslet, zda byste také opravdu také reálně zvládli projít jednotlivé fáze a dotáhnout to do konce. Jestli je to opravdu o tom jen „sypat“ a hledat za vším doping a různé podpůrné látky, které ještě naopak umožňují daleko tvrdší tréninky apod. Kde v sobě má člověk najít to odhodlání jíst každý den, každý týden, každý měsíc maso v nemalém množství, absolvovat tréninky na hraně absolutního osobního vyčerpání. Pokud totiž v kulturistice šidíte, pak šidíte jen sami sebe a vlastní „formu“.
Po oblíbenější fázi objemu, která standardně trvá 8-9 měsíců a je samozřejmě ta „příjemnější“, přichází fáze diety a přípravy. Do soutěže máme cca tři měsíce. Budíček zazvoní obvykle o dost dřív, než v dny, kdy jste mimo přípravu. Kulturista, tedy ve většině případů 100 kg vážící muž, by měl za celý den přijmout vysoké množství bílkovin, což odpovídá asi 1000 g až 1200 g masa. Na takovéto množství je samozřejmě potřeba čas, resp. kvantum času. Vzhledem k tomu, že ve fázi přípravy je nutné držet sacharidy ve stravě velmi nízko, člověk je velmi unavený, bolavý z předešlého tréninku. Regenerace těla není samozřejmě tak rychlá, protože tělo „strádá“, oproti fázi objemové. Po ranní hygieně se kulturista vrhá na příjem suplementu v podobě vitamínů, minerálu, aminokyselin, proteinu. Pokud ještě členové rodiny spí, nebo nemá přítelkyni jako já, která vstane s ním a připraví předem naváženou snídani z 8 až 10 vajíček, připraví si snídani sám.
V dopoledních hodinách jde do posilovny a po vypití kávy 30 až 60 min. v tepové frekvenci, odcvičí kardio, následně odtrénuje břišní svaly a běží jako každý smrtelník do práce, kde ho čeká porce masa a zeleniny v tom lepším případě i rýže, brambor. Za další, řekněme dvě hodiny opět maso a opět zelenina. Mezi tím vším je unavený, jak jsem již říkal, regenerace je snížena. Opět přichází na řadu maso, zelenina. Konečně je konec pracovní doby a po dopití proteinového nápoje jde znovu do posilovny. Tady za cca 1 hodinu tvrdého, opravdu těžkého tréninku a s minimem energie vypotí „duši“. Následná sprcha je za tento den zatím to nejlepší, co měl. Po příchodu domů si dá opět maso a opět zeleninu a opět třeba tu rýži a konečně má po celém dnu přijde čas na trochu relaxu.
Dnu ale není konce, je třeba chystat jídlo na zítra,.. svaly se totiž musí primárně „ujíst“. Postaví se ke sporáku a do krabiček si znovu navaří odvážené a přesně rozvržené jídlo na celý další den. Před spaním vypije protein, nebo populární tvaroh a naprosto vyčerpaný usíná. Takto je to v podstatě neměnné celé tři, pro někoho dva měsíce před soutěží. Maso, maso, maso, zelenina, práce, kardio, trénink…a je úplně jedno, zda je „naturální“ nebo není. Každý den je stejný… měsíce, roky…, ale je to vaše volba.
Tento způsob života - jelikož kulturistika, jako taková, není v pravém slova smyslu sport, ale životní styl - žije v podstatě celá rodina, jelikož večírky, bouřlivé alkoholové party apod., nepřicházejí vůbec v úvahu. Čím víc se blíží závody, tím „ostřejší“ je dieta a zároveň náročnější trénink. Vybudovat si postavu závodního kulturisty trvá i někdy 6 - 10 let, pokud budeme brát průměrnou genetiku, bez sponzorů a s běžným finančním příjmem ze zaměstnání.
Jde o obrovské odhodlání, sebezapření, odříkání daného sportovce, ale i jeho rodiny, jelikož partnerka, manželka, vše sdílí s ním. Náročná je i finanční stránka věci. I jeden z těch nejlepších TOP amatérských kulturistů, nemá nic zadarmo, i když má sponzora. Každý sponzor chce výsledky a vyvíjí samozřejmě tlak na svého svěřence. Spousta kulturistů jsou osobní trenéři v posilovnách, takže jsou prakticky od rána do večera, mnohdy do pozdních hodin ve fitku, kde se věnují klientům a pak trénují samy sebe.
Tak co? Dokázali byste to taky? Zkuste pravidelně, každé dvě hodiny jíst jeden týden a uvidíte, že i tato zdánlivě lehká věc je opravdu někdy velice nelehkou záležitostí. Kulturistika j životní styl, volba, závislá na vůli, chtíči, touze po cíli, ale také zázemí, podpoře milovaných, na schopnosti vlastní sebereflexe.
Naše články slouží k informativním a vzdělávacím účelům, v žádném případě neslouží jako zdravotní rady. V případě nejasností v užívání doplňků stravy a suplementů nebo v případě radikální změny Vašich stravovacích návyků, se nejdříve poraďte s odborníkem na zdraví nebo kvalifikovaným nutričním poradcem.
