Rýže je svatým grálem meal prepu. Skromný hrdina, který se skvěle hodí jako sacharidová příloha snad k jakémukoliv zdroji bílkovin. Není možná hlavní hvězdou pokrmu, ale určitě bychom její absenci pocítili.
Ačkoliv rýže s sebou možná nenese ohromné množství chuti, vždycky poznáte, když není uvařená tak, jak to máte rádi.
Je příliš snadné ji nedovařit nebo rozvařit, když se na ni moc nesoustředíme, takže na oplátku může být nehezky křupavá nebo z ní máme rozvařenou kaši. Jak se tomu vyhnout? Dejte na ni pozor.
Než rýži dáme vařit, je tu jeden zvyk, který někteří nikdy nevynechají a někteří naopak jen kroutí hlavou. Proplachujete rýži, než ji dáte vařit? A je to potřeba?
Musíme rýži před vařením propláchnout?
Můžeme rýži před vařením propláchnout? Samozřejmě, že můžeme. Ale je to nutné?
Zaprvé, ne, rýži nemusíme propláchnout z hygienických důvodů. Pokud v ní jsou nějaké bakterie, zničí je vroucí voda, ve které ji uvaříte, ne studená voda z kohoutku.
Vždycky nám bývalo řečeno, že když rýži před vařením umyjeme, nebude tak lepivá. Takže jsme ji dali do hrnce, nalili vodu, zamíchali a přecedili zakalenou bílou vodu, pak ještě jednou nebo dvakrát zopakovali.
Názor kuchařů, profesionálních i amatérských, je takový, že když rýži před vařením propláchneme, odstraníme škrob, konkrétně amylózu. Amylóza je volný škrob, který vodu zbarví doběla.
Existuje studie, která se touto debatou zabývá, a ačkoliv se většinou nemůžeme slepě spolehnout na jednu jedinou studii, tahle vyvrací názor, že propláchnutí ovlivňuje výsledný produkt.
Co propláchnutí rýže před vařením dělá?
Nechtěným následkem mytí rýže je podle zdroje, který studie cituje, odstranění mikroživin jako B vitamínů, železa a zinku. A to není úplně to, co by bylo žádoucí.
Abstrakt studie to hezky shrnuje:
„Mytí rýže před vařením je běžnou praktikou k odstranění prachu nebo zbytkových látek, které v rýži může zanechat proces zpracování. Tahle studie se zabývala efektem procesu propláchnutí na texturu vařené rýže v souvislosti s obsahem škrobu.
Statistická analýza ukázala, že proces mytí výrazně neovlivnil ani tvrdost, ani lepivost vařené rýže, ale interakce druhu rýže a doba proplachování ovlivňuje lepivost.
Komponenty materiálů, které z rýže uniky, a molekulární velikost tohoto škrobu se mezi jednotlivými druhy rýže příliš neliší, což pomáhá vysvětlit molekulární mechanismy, které ovlivňují texturu.
Zdá se, že materiály na povrchu syrového zrnka rýže nepřispívají k textuře uvařené rýže.“
Podle této studie jsme tedy ztráceli čas mytím rýže zbytečně. Nevadí.
Takže pokud chcete doopravdy ovlivnit texturu vaší rýže, soustřeďte se spíš na výběr jejího druhu. Pokud chcete lepivou rýži, sáhněte po jasmínové, basmati bude lepivá o trošku méně, hnědá bude mít o něco více vlákniny. A to těch druhů ještě existuje.
Co si z článku odnést
Podle této studie nemá mytí rýže žádný vliv na texturu rýže po uvaření. Zato ale může tento proces odstranit některé mikroživiny a snížit tak nutriční kvalitu vašeho jídla. Tak na to příště pamatujte a ušetřete mikroživiny a k tomu navíc ještě vodu.
Naše články slouží k informativním a vzdělávacím účelům, v žádném případě neslouží jako zdravotní rady. V případě nejasností v užívání doplňků stravy a suplementů nebo v případě radikální změny Vašich stravovacích návyků, se nejdříve poraďte s odborníkem na zdraví nebo kvalifikovaným nutričním poradcem.
