Přehled českého pečiva

Myslíte si, že každý tmavý rohlík je pro vaše tělo dobrou volbou? Nebo si naopak myslíte, že pečivo se zdravým životním stylem nemá společného vůbec nic? Článek vás možná vyvede z omylu.

ÚVOD

Mezi zdravě se stravujícími Čechy nalezneme dvě skupiny lidí. První skupina se pečiva z různých důvodů bojí a z jídelníčku ho vyřazuje úplně. Druhá skupina se straní pouze bílého pečiva a nahrazuje ho koupí pečiva tmavého. Tmavé pečivo ale nemusí vždy být správnou volbou. Stejně tak jako pečivo pro naše tělo (v rozumném množství, jako všechny ostatní potraviny) není ničím nevhodným.

Éru vynechávání pečiva z jídelníčku odstartoval pravděpodobně strach z pšenice. Je pravda, že nadměrná konzumace pšenice není pro naše tělo dobrá. Naopak, negativní vliv pšenice na naše zdraví (srdeční choroby, potíže s trávícím traktem…) je mnoha studiemi opravdu prokázán.

Dalším problémem bílého pečiva je fakt, že ze zrna jsou před rozemletím na mouku odstraněny obaly, které obsahují vitamíny a minerály. Bílé pečivo je tedy pouhým zdrojem cukrů bez benefitů pro naše tělo. Ochuzeno je i o vlákninu.

Není ovšem nutné házet všechny druhy pečiva do jednoho pytle. V pekárnách nalezneme i takové varianty, které našemu tělu (v případě vyváženého a rozumného jídelníčku) neuškodí, naopak nám dodají potřebné nutrienty a ještě k tomu i dobře chutnají. Takové pečivo můžeme brát jako plnohodnotnou přílohu například místo rýže či těstovin.

1. Žitné pečivo - Obsahuje minimálně 90% žitné mouky. Žitná mouka je lépe zpracovatelná pro lidský trávící trakt, má vysoký obsah vlákniny, minerálů a vitamínů, má i nižší glykemický index, takže je vhodnější do redukčních diet (zasytí na delší dobu).
2. Celozrnné pečivo - Obsahuje minimálně 80% celozrnné mouky. Celozrnná mouka je pro tělo příznivější opět vyšším obsahem vlákniny a dalších látek. Bohužel se rychleji kazí, než mouka bez obalových částí, proto se používá častěji mouka necelozrnná, popřípadě se do pečiva pak přidávají látky, které kažení brání či ho zpomalují.

1. Staročeské pečivo - Minimálně 70% žitné mouky.
2. Selské pečivo - Minimálně 60% žitné mouky.
3. Žitno-pšeničné pečivo - Už není tak skvělé, ale v nouzi se to dá - obsahuje minimálně 50% žitné mouky a minimálně 10% pšeničné mouky.

1. Pšeničné pečivo - Obsahuje minimálně 90% pšeničné mouky. Pokud nedržíte bezlepkovou dietu (která je by the way u lidí, kteří netrpí alergií na lepek, zbytečná) občasná konzumace pšeničného pečiva (například na dovolené…) vám samozřejmě neuškodí. Ale ani neprospěje. Nízký obsah vlákniny, minerálů, vysoký glykemický index, díky kterému máte brzy znovu hlad..
2. Tmavé pečivo – Tento pojem nám vůbec neznačí nic o složení daného druhu pečiva, značí jen tmavé zabarvení. Pečivo může být pouze dobarveno karamelem/opraženou moukou.
3. Cereální pečivo – Zdrcující zpráva pro všechny milovníky cereálních kaiserek. :( Jakékoli obilí (i pšenice) je cereálie. Tento název je pouhý tah výrobců, jak nalákat zdravě se stravující část lidstva na klasické pečivo. Drtivá většina takto označených výrobků je složena z pšenice.
4. Vícezrnné pečivo - Obsahuje pšenici a žito v neurčitém podílu a k tomu ještě další obilovinu, olejninu či luštěninu minimálně v 10%. Nikdo vám ale nezaručí, že například 85% není pšeničná mouka (spíše je jistota, že tomu tak je).
5. Speciální pečivo - To samé, jako vícezrnné pečivo, s tím rozdílem, že kromě obilovin, olejnin a luštěnin mohou být ve výrobku zastoupené i jiné suroviny, jako např. zelenina a další plody, mléčné výrobky…

ZÁVĚR

Výběr pečiva je velká věda. Pokud ale pekařské výrobky máte rádi, vyplatí se v obchodě strávit delší dobu pročítáním názvu a etiket. Uděláte tak něco pro své zdraví a chuťové buňky. :)