Otestuj si svou výkonnost 

Pravidelně sportujete na rekreační úrovni a chcete si zjistit, jak na tom je vaše výkonnost? Nebo si chcete pomocí vlastního měření ověřit, zda se vaše výkonnost díky tréninku zlepšuje? Nebo vás prostě baví sledovat, jak vaše tělo reaguje na změny v zatížení? K tomu vám mohou sloužit fyziologické veličiny sledované při sportu, které nám přináší údaje o aktuálním stavu našeho těla.

U sportovců sledujeme velké množství fyziologických ukazatelů, které nám ukazují, jaký je jejich současný tělesný stav. Můžeme tyto hodnoty využívat při našem tréninku, kdy si v průběhu zatížení můžeme sledovat, jak se vyvíjí zátěž a reakce našeho těla na ní. Můžeme je také využít k ověření, zda je náš trénink efektivní a efektivně rozvíjí to, co tréninkem rozvíjet chceme. K tomu slouží opakované provádění stejného měření s předem určeným časovým odstupem (retest provádíme po týdnu, měsíci, určitém tréninkovém období…). U lidského těla se nejčastěji zkoumají fyziologické veličiny, které se týkají dýchací nebo oběhové soustavy. Tyto dvě soustavy jsou nejdůležitější pro posouzení stavu naší kondice a podávání sportovního výkonu. Některé údaje o stavu těchto soustav si můžeme měřit sami a nepotřebujeme k tomu složité laboratorní vybavení. Právě na tyto hodnoty se dále zaměříme.

Pro přehlednost si fyziologické veličiny rozdělíme podle soustav. U dýchací soustavy sledujeme, jak dochází k přísunu kyslíku do plic.

Dechová frekvence nám udává, kolik nádechů za minutu potřebujeme k dostatečnému přívodu kyslíku do plic při dané zátěži. Běžná klidová dechová frekvence se pohybuje kolem 15 nádechů za minutu. U sportovců tato hodnota může být nižší. S postupnou zátěží dochází k jejímu nárůstu až k hodnotám kolem 60. K měření dechové frekvence nám stačí pouze stopky, což znamená, že si toto měření můžeme provést sami. Nastavíme časovač na minutu a počítáme si vdechy. Hodnotíme dle tabulek.

S dechovou frekvencí značně souvisí vitální kapacita plic, která nám udává množství vzduchu, které může být vydechnuto po maximálním nádechu. Samozřejmě u sportovců dochází ke zvětšení této kapacity, což napomáhá snížení dechové frekvence, čímž dojde ke zlepšení výkonnosti dýchací soustavy a menšímu zadýchávání během pohybu. Vitální kapacitu plic si můžeme změřit sami tak, že se maximálně nadechneme a poté do odměrné hadice (speciálně určené k tomuto účelu) vydechneme co největší množství vzduchu. Je dobré si uvědomit, že naše tělo je stavěno tak, že přívod vzduchu do plic není ve většině případů limitujícím faktorem sportovního výkonu. Běžná kapacita plic se u žen pohybuje okolo 5 litrů, u mužů okolo 5,6 litrů.

S touto zkratkou jste se asi již setkali, ale o jejím významu velké množství lidí neví. VO2max nám uvádí maximální spotřebu kyslíku, kterou je naše tělo schopno za minutu zužitkovat. Dochází zde ke kombinaci vlivu dýchací a cévní soustavy, které se podílejí na přenosu kyslíku. Tato veličina se využívá jako jeden z ukazatelů vytrvalosti, protože její hodnota roste s rostoucí vytrvalostí. U netrénovaného muže se hodnota této veličiny pohybuje kole 45-50ml/kg.min (u žen přibližně kolem 40-45). U vytrvalců se však můžeme setkat až s hodnotami kolem 90. Pokud si ovšem tuto hodnotu chcete zjistit, musíte využít laboratorního prostředí, protože k jejímu vyšetření je zapotřebí speciální spiroergometr. Na druhou stranu je tato veličina značně vypovídající a pro porovnání může být zajímavé si její hodnotu nechat zjistit. Běžně se VO2max testuje u tělovýchovného lékaře.

Nejsledovanější hodnotou u sportovního výkonu je však v praxi tepová frekvence. Kolem tepové frekvence se točí velké množství tréninkových plánů a je tedy dobré vědět, co nám říká. Samotná tepová frekvence je definována jako množství tepů, které vykoná naše srdce za minutu. Setkáváme se často s pojmem klidová tepová frekvence, což je taková hodnota, kterou naměříme u člověka, který je po delší dobu naprosto v klidu a to i po emocionální stránce. K měření nám postačí stopky. Měření je lepší provádět na krku přiložením dvou prstů na tepnu, protože se zde tep nahmatá mnohem lépe než na zápěstí. Klidová tepová frekvence s rostoucí výkonností sportovce klesá a je tedy také ukazatelem naší výkonnosti. Průměrné hodnoty se pohybují mezi 60 – 75 tepy za minutu s tím, že u mužů jsou hodnoty o kousek nižší. Za vynikající hodnotu se u mužů považuje tepová frekvence pod 50 tepů za minutu a u žen pod 55. Klidovou tepovou frekvenci si v ideálním případě měřte krátce po probuzení, v leže, zdraví a ve stavu psychické pohody.

Jistě jste se také setkali s maximální tepovou frekvencí, která nám ovšem neudává naši zdatnost, protože je ovlivněna věkem. Její hodnotu však využíváme právě při plánování tréninku, kde jsou stanoveny zóny tepových frekvencí, ve kterých bychom se měli pohybovat, abychom rozvíjeli to, co tréninkem rozvíjet chceme. Tyto zóny se právě určují procentuálně z maximální tepové frekvence, kterou si můžeme přibližně vypočítat tak, že od hodnoty 220 odečteme náš věk.

S trénovaností se nám tělo na zátěž adaptuje, což se projevuje také u tepové frekvence. Pro vlastní sledování si můžeme měřit například naší tepovou frekvenci při běhu určitou rychlostí. Pokud budeme následně správně trénovat, tak by při stejné zátěži tato hodnota měla klesat. K těmto měřením existuje větší množství testů, kterým věnuji samostatný článek.

Znalost fyziologických veličin nám může napomoci při zkoumání naší výkonosti a můžeme dle nich zjišťovat, zda je náš tréninkový proces efektivní. Někomu samozřejmě postačí subjektivní vnímání, ale pokud patříte mezi ty, co chtějí mít vše číselně podložené, tak si tyto veličiny měřte.