Určitě většina z nás, kteří se cvičením už nějakým způsobem v životě setkali, nevěděli jak začít, kde, s kým, a tak hodně z nás také určitě sáhla po jednodušší, však o trošku finančně dražší záležitosti a to, tréninky přímo s trenérem.
V dnešní době se vyskytují dva druhy trenérství, a to:
- Skupinové tréninky
- Individuální tréninky
My si dnes představíme jejich pro a proti a řekneme si, jaká kritéria by měl trenér splňovat.
Skupinové tréninky
Musíme rozhodně vypíchnout jeden (a snad ten nejdůležitější) bod a to ten, že člověk je společenský tvor a ve skupině se to vždycky lépe táhne. Ať už chodíte cvičit na kruhový trénink, tabatu, jógu, jumping, zumbu, cokoliv.. A ať už chodíte s přáteli či „sami“, v lekci koneckonců nikdy sami nejste a nebudete. Sport neuvěřitelně spojuje lidi a sportovní komunita je o to silnější. Pohyb totiž uvolňuje v těle endorfiny a lidé jsou jednoduše šťastnější. A to štěstí a radost se pak přenáší i na ostatní. Zda-li jste stydlivý jedinec nevadí, hlavní je prvotní rozhodnutí na trénink jít (vaše vůle) a se správným trenérem si to opravdu užijete (jeho vůle)! Ano, jsme lidi a každý nesedne každému, co by ale správnému trenérovi, který vede skupinové lekce, nemělo chybět (kromě faktických zkušeností)?
- Konstantnost-tzn., aby neměl výkyvy nálad jako na houpačce (alespoň ne znatelné) a abyste v něm vždy viděli motivaci. S tím také souvisí další bod…
- Vášeň-to je vlastně to, proč by tu práci měl člověk vykonávat (tak jako každou). Pokud Vás totiž nebude bavit Vaše práce, přenese se to i do Vašeho působení a výsledků.
- Láska-bez ní by to rozhodně nešlo. Láska v činnost (a možnost vykonávat ji kdykoliv a kdekoliv, dokonce i bez peněžité odměny). V ten moment se člověk rozplývá, tvoří a dává ze sebe to nejlepší.
- Motivace-správný trenér musí znát „své lidi“ a měl by také najít způsob, jak je motivovat, udržet v chodu dlouhodobě (roky, po které člověk cvičí) i krátkodobě (na tréninzích)
- Dochvilnost-trenér by měl být vzorem pro všechny, obzvlášť na skupinových lekcích, kdy kontakt mezi trenérem a „cvičencem“ osobně není tak intenzivní. A samozřejmě by bez dochvilnosti nebylo možné ani skupinové lekce vést. Proto choďte včas (nejlépe 10min. před začátkem samotné lekce), abyste se mohli v klidu připravit a pozdravit pár lidí
- A samozřejmě zkušenosti a vědomosti. Tohle je bod, který by měl být automatický. Měli byste si vybrat trenéra, který ví. Když totiž budete mít jakýkoliv problém, bolest či jakoukoliv připomínku, vždycky by Vám měl být schopen odpovědět. Je mi jasné, že jsme jen lidské bytosti a nemůžeme vědět vše na světě, v tomto případě by měl ale alespoň tušit a informaci Vám dozjistit
Jak jsem již zmínila, obrovský klad skupinových tréninků je komunita. Vždy si tam najdete někoho, s kým sympatizujete a v něčem si rozumíte. Negativum tohoto cvičení je však to, že na Vás trenér nemá až tolik času. Je totiž rozdíl, jestli se má trenér soustředit na 15 lidí, jak cvičí nebo na jednoho individuálního jedince. Proto nemůže vidět všechny vaše chyby. Proto se často stává, že se jedinec nechá strhnout davem a naloží si buď zbytečně hodně/ málo či ještě neví, jak přesně cviky vykonávat, tudíž se může stát, že se přetíží a je větší riziko zranění.
Individuální tréninky
Tady platí všechny předchozí body (vnitřních) vlastností, které by měl trenér mít přesně tak, jako trenér skupinových lekcí. Avšak rozdíl je v pocitu samotného tréninku. A také průběhu.
Při individuálních lekcích má totiž trenér čas pouze a jen na Vás a Vaše pohyby (případně chyby) a může Vás opravit/ zlepšit mnohem efektivněji než by tomu bylo ve větší komunitě lidí. Všechno má ale své „stinné stránky“ a právě tady lidem často naopak motivace chybí nebo ji nemají takové množství jako na skupinových tréninzích. Člověk totiž cvičí sám a musí se „kousnout“ sám. O to je ale pak silnější a nezávislější, pokud má jedinec ambice na nějaké závody apod.
Každému samozřejmě vyhovuje něco jiného, v dnešním článku jsme si ale ukázali pro a proti jednotlivých lekcí a teď už je jen na Vás, pro které se rozhodnete
