Bránici jako sval známe asi každý. Orientačně jsme taky schopni říci, kde se asi nachází, popřípadě možná i něco málo k jejím funkcím. Pravdou ale je, že už málokdo z nás si uvědomuje, jak moc důležitá pro nás je a co všechno ovlivňuje její správnou funkčnost.
Bránice je plochý sval oddělující břišní a hrudní dutinu. Je dvojitě kopulovitého tvaru, klene se do hrudní dutiny a na pravé straně je o něco málo vyšší. Uprostřed má vazivovou část (centrum tendineum), kde se její jednotlivé části upínají. Části má 3 a nazývají se podle úseků, odkud vychází (pars lumbalis = bederní, sternalis = hrudní, costalis = žeberní).
Bránice a dýchání
Její hlavní a asi i nejznámější funkcí je dýchání. Je nejdůležitějším dýchacím svalem, a to i za předpokladu, že většina z nás, ani správně nedýchá. Při nádechu se vazivové centrum sune dolů, bránice se tím oplošťuje. Její pokles je zbržděn orgány. Vzniká podtlak, který se přenáší jak na ostatní břišní svaly, tak i na pánevní dno. Toto zpevnění břišní stěny a svalů pánevního dna zajistí nestlačitelný prostor, do kterého se může bránice opřít – a tím umožnit kvalitní nádech, kdy se rozvíjí i mezižeberní prostory a nastupuje dechová vlna postupující odspodu nahoru.
Jak si můžeme všimnout u většiny populace, lidi většinou na nějaký břišní tlak a správný nádech nemyslí. Jistě, dýchání jde tak trochu mimo naši volní kontrolu, nepřemýšlíme nad tím, jak dýcháme, pokud nás k tomu něco nedonutí (například rychlá chůze, dobíhání autobusu, nervozita, atd.). Ale faktem je, že pak sklouzáváme k hrudnímu dýchání. Hrudník se sice při dýchání má rozšiřovat, ale ne jen předozadně, nicméně i do stran, kdy to pak zajišťuje právě bránice.
Bez kvalitního dýchání nastává spousta problémů.
Bránice a postura
Postura, tedy aktivní držení těla proti působení nějakých zevních sil, je důležitá pro jakýkoliv náš pohyb. Bránice má na ni rovněž veliký vliv.
Nitrobřišní tlak, který vytváří právě s dechem, je nesmírně důležitý pro postavení našeho těla a jeho segmentů. Společně s dalšími svaly HSSP (hluboký stabilizační systém páteře) udržuje a nastavuje určitou míru nitrobřišního tlaku, který zepředu stabilizuje páteř.
Pokud toto nefunguje tak, jak by mělo, tělo hledá jiné mechanismy, jak páteř zastabilizovat. Jak to například poznáme? Typický je hypertonus (tedy zvětšené napětí) horních vláken příčného břišního svalu nebo vzpřimovačů páteře. Dalšími následky mohou být konkavity, čili vpouklá místa na spodní části břicha nebo odstávající spodní žebra.
Proč a jak tedy bránici stimulovat?
Důvodů proč je celá řada. Každý sportovec by měl prvně hledět na správnost a techniku provedení pohybu, nicméně ta je často nerealizovatelná, pokud nemáme funkční střed těla. Správná funkce bránice také zamezí spoustě problémům a bolestem.
Témata a tipy, jak posílit HSSP, dnes nalezneme v každém druhém článku na internetu. Ale jde o to si najít opravdu nějaké odborné publikace, nebo se rovnou poradit s fyzioterapeutem. Protože jedině ten je Vám skutečně schopen říct a navést Vás do přesných pozic, upozornit na chyby. Existují různé varianty planků, vzporů či dalších cviků, které rozhodně nejsou špatné, naopak jsou velmi účinné, ale to jen za předpokladu, že jsou vykonány správně – a to jsou, věřte mi, ve velmi málo případech.
Pokud s tímto vším začínáte, není nic snazšího než začít bránici využívat hlavně v dechu. Rovně se posadit, zavřít oči a opravdu si uvědomovat každý nádech i výdech. Kudy a jak jde, kam všude se v těla dostane a které části těla Vám rozšíří. Poté se tato cvičení dají různě modifikovat. Například si dát ruce pod spodní žebra a snažit se „odtlačit“ si dechem prsty. Nebo varianty vleže se zvednutýma nohama nebo na začátek jen jednou. Ale důležité je skutečně si ruce na břiše držet a být pozorný. Může se to zdát jako hrozně jednoduchá věc, ale skutečnost je někde úplně jinde.
Bránice je skutečně nepostradatelným svalem, a pokud bychom měli pracovat na posilování nějakého svalu, tak by to měla být primárně právě ona. Protože když je funkční ona, pak se to řetězí i dále a můžeme pracovat se svým tělem.
