Každý z nás si v životě prochází různými situacemi a některé z nich nepůsobí zrovna pozitivně na naše prožívání, naši psychiku. Člověk se dostává do zátěžových, stresových situací, se kterými je nucen se nějakým způsobem vypořádat. Nicméně i tak mají určitý vliv na naše chování, stejně tak mohou působit na naše výkony při tréninku.
Stres je jakousi reakcí organismu na stresory = stresové podněty. Celkově se jedná o celý soubor reakcí na vnější a vnitřní podněty, které nějakým způsobem narušují běžný chod organismu. Můžeme jej rozdělit na pozitivní, nebo-li eustres. Ten představuje pozitivní zátěž, která jedince může podněcovat člověka k lepším výkonům. Naopak distres je negativní stres, nadměrná zátěž na organismus, která může vyvolat úzkost či deprese.
A jak tedy může působit stres na naše tělo a tím i na trénink?
V období stresu naše tělo vylučuje více stresových hormonů – adrenalinu, noradrenalinu a kortizolu - které připravují naše tělo na nějaké nebezpečí a svaly se tak dostávají do pohotovosti. Při dlouhodobém působení vzniká svalové napětí, především se projevuje v ramenou, krku a hlavě, kde může mít za následek i migrény. Stres taktéž zvyšuje srdeční frekvenci a krevní tlak, dochází k vazodilataci (tedy rozšíření cév). Z dlouhodobého hlediska hrozí nebezpečí hypertenze, ve vážnějších případech infarktu či cévní mozkové příhody. Často přináší i nepříjemné pocity v břiše, nevolnosti, tudíž stres ovlivňuje i trávicí systém.
Jistě si všichni uvědomujeme, že všechny tyto projevy nepříznivě ovlivňují náš každodenní běh, natožpak jaký dopad to může mít i na trénink. Člověk se méně soustředí, je proto možné, že tréninky nebudou probíhat tak intenzivně, jedinec nebude schopen vyvinout dostatečnou sílu. Nedostatečná soustředěnost může způsobit až zranění, v případě, že sportovec nevěnuje dostatečnou pozornost prováděným cvikům a technika jde stranou.
Pokud cítíme, že naše tělo je pod vlivem nějakého stresu a nejsme zrovna ve své kůži, je určitě na místě zvážit, kolik máme sil a energie na to, abychom zvládli silový trénink. Sama mám zkušenosti s tím, že mi silový trénink pomůže a rozptýlí mě, na druhou stranu i vím, že jsou chvíle, kdy jsem pak ještě vyčerpanější, a nebo se stresové působení ještě znásobí, protože nejsem schopna vydat takový výkon jako jindy.
Je to tudíž pak na každém z nás, zamyslet se nad tím a skutečně porozumět svému tělu, co bude pro něj nejlepší a nejvýhodnější. Každopádně je někdy rozhodně lepší si vzít den volna a pořádně si odpočinout, jít na masáž, do sauny nebo jít na jógu či krátkou procházku, než to tlačit do něčeho, na co tělo není připravené a způsobit si zdravotní problémy.
Jak předejít stresu?
Neexistuje asi žádná univerzální rada, jak se do stresové situace nedostat, nicméně můžeme najít několik tipů, jak mu lze předcházet.
Důležité je správné plánování a rozvržení času. Kolik jej vložíme do té činnosti, jak si rozdělíme práci. Není nic horšího než si nechat všechno na poslední chvíli, kdy se na nás pak navalí obrovská kupa úkolů, které je potřeba dokončit během krátké doby.
Určení priorit. Stanovit si, co je skutečně důležité, mít jasný a přehledný plán, ideálně sepsaný i na papíře. Když si člověk může odškrtávat splněné úkoly, lépe uvidí, kolik práce již zvládl a i může být určitou motivací.
A jak zvládnout stres, když už v něm člověk zabředne?
Hlavně je důležité zachovat klidnou a jasnou hlavu a být optimistou. Víra, že vše nakonec dobře dopadne, je podstatnou součástí cesty, která Vás může ze stresu vyvést.
Dostatek spánku a odpočinku. Regenerace je důležitá nejen pro naši hlavu a myšlenky, ale taktéž pro tělo, obzvlášť jestli jej často zatěžujeme tréninky. 7-8 hodin spánku by se mělo tedy stát denním (nočním :-) ) chlebem pro nás všechny.
Vyvážená a pravidelná strava dodá tělu dostatek energie a potřebných látek pro tělo.
Samotný pohyb může být dobrým bojovníkem proti stresu. Svižná chůze, běh či třeba tanec mají příznivé účinky na naše tělo i mysl. Na druhou stranu, s ničím se to nemá přehánět, takže když se jeden den trénink vynechá, není třeba to brát jako tragédii. Stejně tak že například jeden den jsme „silnější“, uzvedneme více než jiný.
Komunikace. Svěřit se příteli nebo rodině, najít u nich podporu a pochopení, to je rozhodně velkým benefitem. Pocit, že na problémy člověk není sám je nezaplatitelný. Je důležité se tedy nebát se svěřit a nechat si pomoct.
Stres je kapitolou sám o sobě. V dnešní uspěchané době se mu nelze asi zcela vyhnout, ale pokud si člověk vyčlení čas sám na sebe a skutečně proti němu bojuje, lze jej zvládnout.
