Základy běhu aneb jak začít běhat

Tvrdí se, že běh je určený pro každého a není k tomu nic potřeba. Těmto řečem ale nevěřte. I běhat se dá špatně ať už stylově nebo špatně s ohledem na váš cíl. A už vůbec tyto řeči neplatí ohledně vhodné obuvi. Jako v běžném životě, i při běhu člověk za každou chybu „zaplatí“. I proto jsem se rozhodl napsat tenhle článek. Když jsem začínal běhat, byl jsem tak hloupý, nedbal jsem rad, a skončil se zraněním. Doufám, že po přečtení vám utkví v paměti aspoň pár základních pravidel a nic podobného vás nepotká.
Hned na začátek se musí zmínit dobré rozcvičení. To je totiž první věc, při které se dá udělat chyba. Samozřejmě jde to už v obchodě při výběru správných bot, ale tolik lidí neklade na rozcvičení dostatečný důraz, že jsem to prostě musel napsat hned na začátek. Správné protáhnutí je základ všeho, slouží jako prevence zranění a potom se vám i lépe poběží. Hodně lidi se zaměří jen na nohy, jdou přece běhat. Běh je ale komplexní pohyb, používáte u něj i svaly v horní části těla. Strečink by měl být teda zaměřen na celé tělo.
Někdo praktikuje statický strečink, já jsem spíš zastánce běžecké abecedy, lehčího vyklusání a následně protažení. Záleží na vás, co vám bude vyhovovat. Rozběhaní a abeceda mají ale tu výhodu, že při něm už lehce zatížíte tělo způsobem, kterým bude zatíženo dalších xx minut. Navíc tělo lépe prohřejete a bude připraveno na běh. Vyklusání a základní běžecká abeceda by měly trvat zhruba 10minut, po této době by už tělo mělo být rozehřáté. Pokud máte pochyby, jestli je to dostatečné, berte jako měřítko váš pot. Pokud jste se začali potit, znamená to, že tělo je zahřáté a potřebuje ventilovat přebytečné teplo.
Běžecká abeceda je souhrn „cvičení“ pro protažení dolních končetin a zároveň posiluje odraz a tím získáte větší rychlost při běhu. Abecedou si posílíte dolní končetiny, zpevníte úpony, zlepšíte koordinaci pohybů a běžecký styl.

Při
U
Teď se můžete ještě protáhnout. Nezapomeňte na protažení horní části těla. Před výkonem zařadíme spíše dynamický strečink, který nám pomůže přirozeně rozhýbat klouby a úpony. Dynamicky znamená bez delších výdrží a pozvolna, ne do krajních poloh. Pohyby by měly být vedeny plynule
Drženítěla a došlap
Správný běžecký styl je práce celého těla. Musíte si hlídat postavení hlavy, trupu, středu těla, ale i práci horních a dolních končetin.
Hlava je vzpřímená, ale uvolněná. Nekoukáme se, kam šlapeme, ale dopředu na náš cíl.
Ramena kromě pohybu paže v ramenním kloubu nevykonávají žádný pohyb. Jsou tudíž uvolněná, nejsou zatlačená dozadu, ale ani dopředu. Ruce pracují podél těla. Maximální pohyb je od kyčle do výše ramen. Loket je lehce u těla a paže se pohybuje pouze podél těla (nahoru a dolu). Horní a dolní část paže svírají v lokti úhel 90°. Prsty jsou lehce sevřeny v pěst. Trup, ale i celé tělo je nakloněno lehce dopředu. Pánev je lehce předsazena. Střed těla držíme zpevněný.
O tom technice došlapu už toho bylo napsáno poměrně dost. Správně by se ale mělo došlapovat na střed nohy. Při prvním kontaktu se zemí se noha nachází pod tělem, tedy pod těžištěm.

Skutečné protažení by mělo následovat až po běhu. Po doběhnutí jsou svaly maximálně prokrvené a okysličené. Protáhnutím zkrácených svalů předcházíme zraněním a boleti. Kvalitním protažením se ale buduje i síla a elastičnost svalů. Navíc tím podpoříte i regeneraci celého organismu.
Po doběhnutí zvolte ještě lehčí výklus popř. chůzi po dobu několika minut. Tělo se uklidní a vy se můžete vydýchat.
Zvolení cviků nechám na každém z vás. Soustřeďte se ale na každý pohyb. Určitě protáhneme přední a zadní stranu stehen, achilovky a lýtka. Jako na začátku, nesmíme opomenout ani horní část těla (např. protažení ramen, paží a šíje + srovnání trupu). Cviky provádějte plynule bez rychlých pohybů, napětí jednotlivých svalů musí narůstat postupně. Důležité je, setrvat v místě zvýšeného napětí 10 až 20 sekund. Cviky ale nesmějí vyvolávat bolest! Dýcháme naprosto přirozeně.
Jak už jsem zmínil na začátku článku, není dobré vzít si doma první boty, co vidím a jít běhat. Doporučil bych navštívit specializovaný obchod s obuví, kde vám dokáží změřit i váš došlap a tím vybrat i tu nejlepší botu s vhodným tlumením a zvládnou tak odhalit i různé dysfunkce nohy. Rozhodně se ale předem zamyslete, na jakém povrchu budete nejčastěji běhat. Do lesa a na asfalt určitě není vhodné brát stejnou obuv.
Tenhle bod ale rád přenechám specialistům v obchodech [Symbol].
Jelikož každý z nás začíná na jiné fyzické úrovni, je potřeba začít rozumně a postupně přidávat. Tělu rozhodně neprospěje, když po letech lenošení půjdete zaběhnout třeba půlmaraton. „Odměnou“ vám bude v lepším případě jen taková bolest, že na další běhání na nějaký čas úplně zapomenete. Udělejte si první trénink takový testovací, vyberte kratší trasu popř. si zvolte lehčí tempo a nějakou dobu, po kterou poběžíte. Po tomto tréninku budete mít aspoň nějakou představu o vašich momentálních schopnostech a podle výsledku tréninku můžete buď přidat a nebo ubrat. Určitě vás ale hned po prvním tréninku nepřejde chuť to zkusit znovu. Pokud nejste schopni ani běžet v lehčím tempu, střídejte klus a chůzi a pokud nedáte ani to, začněte jen rychlou chůzí. Pořád je to lepší než sedět doma na gauči, což by vás nikam neposunulo. Věřte tomu, že každý na něčem začínal přesně tak jako vy a že časem to bude jen lepší.
A kolikrát byste měli chodit běhat? Obecně plátí, že pro zlepšení kondice by se mělo chodit běhat třikrát až čtyřikrát týdně, respektive střídat den tréninku a den volna.
